NA KOLIK LET SI VZÍT HYPOTÉKU

NA KOLIK LET SI VZÍT HYPOTÉKU

Tuhle otázku si klade asi drtivá většina lidí, kteří o hypotéce uvažují.  Přitom rozpětí toho, jak dlouhá vaše hypotéka může být je opravdu veliké – nejkratší jsou obvykle na 5 let, naproti tom u ty nejdelší můžete splácet až 40 let.

Čím kratší hypotéka bude, tím méně bance zaplatíte navíc. Naproti tomu čím víc si hypotéku natáhnete, tím nižší bude vaše měsíční saplátka.

Většina lidí zejména v poslední době volí splatnost někde mezi 25 a 30 lety – splátka takto dlouhé hypotéky nebývá pro rodinný rozpočet takovou zátěží a zároveň přeplacenost není až tak vysoká.

A podle čeho byste se měli rozhodovat vy? Tady je pár faktorů:

Klíš není úplně jednoduchý, ale zpravidla bývá tím určujícím faktorem právě to, kolik jste ochotni měsíčně platit. Ideální je tak vašemu hypotečnímu poradci říct, kolik má být splátka a on to prostě za vás spočítá.

Dalším pohledem je tendence úrokových sazeb. Pokud je dlouhodobý trend držet nízké sazby, tak klidně můžete hypotéku natahovat v čase, protože vás to prostě nestojí moc navíc. Naopak pokud jsou sazby vysoké a tento trend bude pokračovat, tak se vyplatí hypotéky zbavit co možná nejdřív.

Čím dál populárnější je pak kombinovaná metoda – řeknete si, že zvládnete splácet třeba 15 tisíc měsíčně, hypotéku si ale nastavíte na splácení 10 tisíc měsíčně. Těch 5 tisíc navíc si pak ukládáte třeba na spořící účet a pak je případně vložíte na termín fixace. Výhoda této metody je v tom, že máte na spořícím účtu stále nějakou finanční rezervu a zároveň v případě jakýchkoliv potíží se vám splátka 10 tisíc shání výrazně lépe než 15. Když se na to podíváme z hlediska přeplacenosti, tak není velký rozdíl mezi tím, když dáváte měsíčně 15 nebo v druhé variantě 10 a pak velkou mimořádnou splátku na fixaci.

Asi nejlepším řešením je probrat celou situaci s Vaším hypotečním poradcem, představit mu své plány a očekávání a on by vám měl umět poradit co je pro vás v dané situaci nejlepší.

PŘÍJMY A VÝDAJE

PŘÍJMY A VÝDAJE

Příjmy a výdaje jsou alfou i omegou hypotéky – často právě tento faktor rozhoduje o tom kolik si člověk bude moci půjčit. Pokusím se velmi ve stručnosti popsat jaké příjmy a výdaje banku zajímají.

Jaké příjmy banky akceptují:

  • Příjem ze zaměstnání – standardně zaměstnání na dobu určitou a výplata přes bankovní účet
  • Příjem z podnikání – podnikání musí trvat alespoň 18 měsíců – tady je potřeba dávat velký pozor, protože reálná výše příjmů se nemusí vždy shodovat s tím co je „vidět“ v daňovém přiznání.
  • Výsluhy a renty – jedná se o příspěvky vyplácené státem bývalým zaměstnancům (horníci, vojáci, policisté)
  • Rodičovská a mateřská dovolená
  • Alimenty
  • Příjmy z pronájmu

A co banky neakceptují:

  • Příjmy z dohody o provedení práce
  • Nedoložitelné a nestálé příjmy
  • Některé typy bonusů, diet a jiných příspěvků
  • Příjmy z akcií a investičních produktů

A co banky akceptují podmínečně (jen některé, někdy a u někoho):

  • Příjmy z pracovní smlouvy na dobu určitou
  • Diety
  • Příjmy ze zahraničí

A jaké banky hodnotí výdaje:

  • Splátky úvěrů a půjček
  • Kontokorenty
  • Kreditní karty
  • Leasingy
  • Životní minima

Každá banka pak má vlastní vzoreček pro výpočet toho jaký může být poměr příjmů a výdajů. Poměrně běžně se tedy stává, že někdo by v jedné bance s žádostí o hypotéku neuspěl a jinde ji dostane bez potíží. Velmi důležitá je tedy důkladná počáteční analýza, která je ale nutně závislá na tom, že klient všechny informace uvede poctivě a pravdivě